Bohemia Balet

Dne 6. 5. 2005 se uskutečnilo v Městském divadle v Karlových Varech představení na němž vystoupili studenti Taneční konzervatoře hl. m. Prahy pod názvem BOHEMIA BALET. Přijetí názvu, který by určil jednoznačně zaměření souboru a jeho geografický původ si vyžádala celá řada vystoupení doma a především v zahraničí, kde byl hledán obtížně ekvivalent v cizojazyčném označení.

Na programu 1. vystoupení pod tímto názvem byla Svatba Aurory – 3. jednání baletu P. I. Čajkovského Spící krasavice, 2. věta Klavírního koncertu g moll A. Dvořáka. lidové tance z Čech, Moravy a Slovenska – Mazura, Lašský mazur, Karičky a Nýřanský lendler, závěr tvořilo Ravelovo Bolero.Za pět let existence vystoupil soubor ve stovkách představeních a koncertech, na kterých ho shlédlo několik tisíc diváků. Vzpomeňme alespoň takové projekty, jakým bylo nastudování baletu P.I.Čajkovského Šípková Růženka uvedeného ve 40 reprízách ve Stavovském divadle i v zahraničí. Představení bylo zaznamenáno ČT, soubor získal Cenu za mimořádný kolektivní výkon na Soutěžní přehlídce tanečního umění ČR v roce 2005. V české premiéře byla uvedena Lifarova Suite en blanc /Svita v bílém/, za níž získal soubor Čestné uznání za dramaturgický přínos v roce 2008. Významný byl také projekt s operou Národního divadla v Brně 3x Martinů, v němž byl uveden balet Kuchyňská revue, opera Slzy nože a balet Podivuhodný let, vše v režijní koncepci Jiřího Srnce a v choreografii Adély Srncové. Z poslední doby jmenujme taneční fantazii Děvčátko se sirkami, uvedenou ve spolupráci s Kasai Dancing Company a Theatre Company Bungeiza z japonské Toyamy.

Repertoár souboru je velmi široký. Zahrnuje velké celky z klasického baletního odkazu- již výše zmíněnou Suite en blanc, dále Grand pas z baletu Laurencie /česká premiéra 2009/ , pas de deux z baletu Giselle, Labutího jezera, Dona Quijotta, Grand pas z baletu Le Corsaire, Vídeňský valčík – Strauss / Jakobson – česká premiéra v roce 2010 aj. V oblasti současného tance je to např. Janáčkova Sinfonietta v choreografii Pavla Šmoka, tři choreografii Jiřího Kyliána – Večerní písně /Dvořák/, Indigo Rose /Ted Daffan/, Písně potulného tovaryše / Mahler - fragment, česká premiéra v roce 2009/, v choreografii Petra Zusky je to Ravelovo Bolero a nejnověji Růže, kompozice inspirovaná tvorbou Spiritual kvintetu. Na repertoáru jsou i choreografie Dietmara Seyfferta, Aleny Drapalíkové, Sylvy Nečasové, Lucie Holánkové, Bérangere Andreo, Toma Rychetského, Viktora Konvalinky aj. Součástí repertoáru jsou také lidové tance z Čech, Moravy a Slovenska i stylizované tance cizích národů- Polska, Maďarska, Španělska a Ruska.

Uznáním práce souboru, především jeho kvalitní interpretace a dramaturgie, je podpora MHMP, kterou získal na dva roky. Nebylo sice možné realizovat projekt vytvoření souboru 10 stálých tanečníků- absolventů tanečních konzervatoří, ale umožnila alespoň částečnou profesionalizaci, působení 4 absolventů z roku 2009 – Terezy Chábové, Lucie Rákosníkové, Libora Kettnera a Michal Krčmáře a tím i rozšířit uměleckou činnost.